Už předminule jsem se tu zmínila o procházce Promenádní cestou nad osadou Jizerkou. Kolem Hnojového domu zrovna kvetly žluté narcisy ale tudy moje kroky tenkrát nevedly. O pár dní později se mi naskytla příležitost navštívit osadu znovu i když už ji znám jako své boty, tak tuhle možnost neodmítám.... To se tak přihodilo, že švagr tam měl nutnou práci a tak jsme
Ani mě nenapadlo abych vyzvídala na jaký nedělní výlet mě rodinka zve. Stačila mi jenom vyřčená věta - vezmi si foťák, bude se ti to tam líbit ! Sedím si pohodlně v autě a při jízdě krajinou mimo dálnici se kochám okolím,upravenými vesničkami a přírodou a v duchu přemýšlím kde asi bude náš cíl. Nechám se překvapit, přeju si nějaký kout naší krásně země, kde jsem ještě nebyla. Ať jsem
Dva květnové dny, dvanáctého a třináctého, letos byly v rodince mého nejmladšího syna nevšední.... Syn dovršil 45 roků a hned nato 15 let jeho synek prvorozený. ... V rámci společné oslavy jsme mimo jiné byli pozváni na bowling. Tu kouli se třemi otvory pro prsty jsem
Jedeme na malý výlet do Jizerek, pojeď s námi, nabídl mi syn. Slunečné květnové odpoledne mě k výletu samozřejmě zlákalo, popadla jsem foťák, obě hole, bez kterých už to bohužel nejde a šup, už natěšená sedám do auta. Rodinka měla za svůj cíl soutok Jizerky s Jizerou. Tam už jsem byla třikrát, ne že bych tam znovu nechtěla, ale brzdou jsou mi bolavá kolena, proto jsem se rozhodla jít
Mezi letištěm a nákupní zónou Sever se nachází menší lesík zvaný Opičák. Kdo do něj vstoupí octne se v tajuplném prostředí. Právě v tomto jarním období je nejzajímavější projít se po pěšinkách mezi letitými stromy ponechanými osudu, mezi dřevinami vzrostlých z náletů, už oděných do svěží zeleně a zastavit se u několika Nebeských rybníčků za doprovodu radostného cvrlikání
Tak jako dříve, tak i dnes jedna prvomájová tradice nezmizela, a to je políbení pod rozkvetlou třešní. K tomu postačí třeba jen kvetoucí větévka pokud není třešňový strom v dosahu. To už si pánové jistě poradí, všichni ti, bez rozdílu věku co své milé chtějí potěšit. Heč, také jsem
Hned po velikonočním pondělí následovaly studené a do těžké šedi zahalené dny a já vzhůru posílala prosby ať nám vysvitne slunko. Stalo se tak až v pátek, jako mávnutím kouzelného proutku a pohled na ten božský svět byl rázem veselejší. Přálo nám i v sobotu a dnes zase máme utrum...V pátek se do mé mysli najednou nahrnula přehršle nápadů. do čeho se venku nejdřív pustit. A při mé stálé pohybové
I když jsem byla pomlázkou po "zadeli" pohlazena, mladické síly jsem nenabyla, ba naopak, každý další rok se mi ve všech těch přípravách pro pohodové svátky zdá obtížnější...Nějak jsem si na bedra naložila, upekla beránka, mazanec a obarvila kupu vajíček. Zvládla jsem i sváteční svíčkovou pro devět lidí ke stolu a že si všichni pochutnali dostala jsem pochvalu. Pondělní počasí se
Včera byla Škaredá středa a podle lidové pověry, že pokud se lidé v tento den na sebe škaredí,tak se škaredění nezbaví po celý rok. Navzdory pověře jsem se škaredila, ne na druhé, ale jen na sebe...Dnešní Zelený čtvrtek nás přivítal opět mrazivým ránem tak jak v předchozích dnech. A jak ojíněnou střechu našeho altánu začaly zahřívat paprsky slunka hned z ní vzhůru k modrému nebi stoupala
O Zrcadlu jsem tu už mnohokrát psala, a tak je tomu i dnes, že si příjemnou poslední březnovou sobotu chci opět zaznamenat. Moje sestra má Zrcadlo na očích denně, ale takové, ve kterém se shlíží pouze obloha. Byla jsem u sestry na návštěvě, tak jsem se se Zrcadlem jako vždy pozdravila....