Hned po velikonočním pondělí následovaly studené a do těžké šedi zahalené dny a já vzhůru posílala prosby ať nám vysvitne slunko. Stalo se tak až v pátek, jako mávnutím kouzelného proutku  a pohled na ten božský svět byl rázem veselejší. Přálo nám i v sobotu a dnes zase máme utrum...V pátek se do mé mysli najednou nahrnula přehršle nápadů. do čeho se venku nejdřív pustit. A při mé stálé pohybové

 I když jsem byla pomlázkou po "zadeli" pohlazena, mladické síly jsem nenabyla, ba naopak, každý další rok se mi ve všech těch přípravách pro pohodové svátky zdá obtížnější...Nějak jsem si na bedra naložila, upekla beránka, mazanec a obarvila kupu vajíček. Zvládla jsem i sváteční svíčkovou pro devět lidí ke stolu a že si všichni pochutnali dostala jsem pochvalu. Pondělní počasí se

 Včera byla Škaredá středa a podle lidové pověry, že pokud se lidé v tento den na sebe škaredí,tak se škaredění nezbaví po celý rok.  Navzdory pověře jsem se škaredila, ne na druhé, ale jen na sebe...Dnešní Zelený čtvrtek nás přivítal opět mrazivým ránem tak jak v předchozích dnech. A jak ojíněnou střechu našeho altánu začaly zahřívat paprsky slunka hned z ní vzhůru k modrému nebi stoupala

 O Zrcadlu jsem tu už mnohokrát psala, a tak je tomu i dnes, že si příjemnou poslední březnovou sobotu chci  opět  zaznamenat. Moje sestra má Zrcadlo na očích denně, ale takové, ve kterém se shlíží pouze obloha.  Byla jsem u sestry na návštěvě, tak jsem se se Zrcadlem jako vždy pozdravila....

 Předpověď počasí na ten den vyšla do puntíku. Silný vítr zaháněl do všech koutů a skulin sněhové vločky a kdybychom mu dokořán otevřeli domovní dveře, vtančil by dál.  Okno na ranní provětrání otevřít nebylo možné, natož  něco za ním uvidět...

Ale hned

 Dnešní den je jako každý jiný, přesto nám 8. březen něco připomene, jak komu a jak kde..... Nám ženám, by ho mohlo sluníčko aspoň trochu projasnit ale jako terč zůstalo na obloze za šedou oponou skryto. Na zem, místo slunečních paprsků se snášel sníh, během dne pak společně s drobným

 Zima by se už mohla balit k odchodu, je tu březen a to se začínáme  těšit na jaro. Nedočkavé jsou sněženky, bledule i narcisky, na mnoha místech rozkvetl i žlutý talovín. Vím o jedné zahradě, tady ve vsi, kde až zbytky posledního sněhu  nadobro roztají, bude to za plotem hýřit jarním kvítím v žlutobílém koberci protkaném barevnými krokusy. Snad se majitelka této krásy nebude zlobit

 Tak já vám nevím....může mít záletnické choutky i kastrovaný kocour ? Asi může, protože včera úderem večera,  náš domácí mazlík projevil naléhavou touhu vyběhnout ven, navzdory mrazivé zimě ani zpátky do tepla necouvnul.  Když myslíš, tak si běž, však až tě za hodinku zavolám, ještě rád přiběhneš....a s těmito slovy jsem za ním dveře zavřela. Seběhl po schodech, ani na vteřinku

 Nevadí, že vám do sedmdesátky zbývá ještě hodně času, že je to vzdálená hudba budoucnosti, naštěstí si to asi neumíte ani představit....A navíc, v takovém věku ?  -   nevím  zda by taková rada byla úspěšná...Možná se některý stařík  cítí jako mladík

 Posledně, přesně před třemi dny, to venku vypadalo téměř jarně, ale do rána taková změna !  Přece takhle by měla zima vypadat.  Žádné silné mrazy, žádné velké fujavice, čistého běloučkého sněhu tak akorát, a k tomu víc té modré nad hlavou...to bych brala, taková zima by se jistě všem líbila !