Po noční toulce.

 Tak já vám nevím....může mít záletnické choutky i kastrovaný kocour ? Asi může, protože včera úderem večera,  náš domácí mazlík projevil naléhavou touhu vyběhnout ven, navzdory mrazivé zimě ani zpátky do tepla necouvnul.  Když myslíš, tak si běž, však až tě za hodinku zavolám, ještě rád přiběhneš....a s těmito slovy jsem za ním dveře zavřela. Seběhl po schodech, ani na vteřinku nezaváhal a hned zmizel za roh do zahrady. Po nějaké době marně do tmy volám jeho jméno, kolem ticho a klid, ani větévka u keřů dřevin  se nepohne. Dávám mu ještě další čas, jistě mé volání zaslechl a ke dveřím určitě přijde. Když už půlnoc odbíjela a já potřetí s přivábením kocoura neuspěla, odebrala jsem se do hajan. Přiznám, že s myšlenkou že já budu v teplíčku zachumlaná a on chuděrka venku někde mrzne,  s touhle výčitkou jsem usínala.  Ráno pak svižně ke dveřím přiběhl a z jeho kožíšku zavál  mrazivý  chlad, vrhl se k misce a posnídal a co dělal celý den pak...?

Po dlouhém toulání   téměř půlku dne prochrněl a jestli za to jeho noční zážitky aspoň trochu stály, to mi neprozradil... A  teď je za okny  už tma tmoucí, co já vím, jestli si včera venku něco domluvil ? Kdyby náhodou - radši kocourku na mne  nenaléhej, mrzne tam, zůstaneš doma, v teple....