Kdo se neumí radovat i z maličkostí? Takový člověk na světe jistě není, každému z nás život přinese radostí, stačí si to uvědomit...A já měla radost velikánskou když jsem zjistila, že náš ořech kvete !  Jistě si řeknete, bóže, žádný zázrak, co je na tom divného, taková banalita ! Ale já se raduju jako malé dítě, co je nadšené z něčeho, co si moc a moc přálo, a to přání je konečně splněno.

 Také bych nevěřila, kdybych  s naprostou jistotou nevěděla a na vlastní kůži nezažila.....Tohle období je možná pro mnohé studenty tak trochu strašákem, před sebou písemné, ústní a ještě praktické  maturitní zkoušky. Jakou otázku z vybraných předmětů si  pro ústní vytáhnu než usednu na "potítko", budu mít štěstí, zda to z té dlouhé řady bude jedna z těch co bych si

Jaro je krásné ! Přináší pohlazení na duši a pastvu pro oči, stačí se jen dívat a všechnu tu krásu vnímat...Je polední čas a slunko mě zahání do stínu a k malému odpočinku, tak tu chvíli věnuju psaní abych si uložila pár prchavých zážitků. Při pohledu na bohatě rozkvetlou jabloň u našeho

Od mé nejmladší sestry mi přišel email s obrázkem, který mě zahřál u srdce...Sestřičko, věřím, že  se zlobit  nebudeš. když tvá slova zveřejním.

Zase po roce mě těší pohled na tuto kvetoucí třešeň. Úplně od začátku ji vypěstoval náš tatínek a pak jako

Nepřekvapily mě první květy na slivoni, počasí přálo, aby se poupata rozevřela.  Když jsem kolem dnes prošla  už to na kvítkách bzučelo, jak se ta hmyzí čeládka snažila.  I vosu to odkudsi vytáhlo ven, kolem jen prolétla a někam zas zmizela. Květen mám ráda, zeleň je v rozpuku,

Každého živého tvora nějaký osud čeká a když v úvahu vezmu ten slepičí, žádná radostná vyhlídka na dlouhý život tu není.... V polévce skončily čtyři černé slípky, když   svůj úděl -snášet vajíčka, už dál plnit nemohly. To já ne, to já jim život nevzala, ani zanic bych jim jediným rozmachem na špalku sekerkou  ubohou hlavičku neutnula, tak tvrdá a odvážná bych nebyla, ani tak šikovná,

Velikonoce jsou za námi, tak jedeme dál...  Letos, po dvou posledních covidových letech , proběhly v obvyklém rytmu. Na koledu s pomlázkou přicházely děti z okolí, a tradičně mužští z rodiny a příbuzenstva,  nejmladší i starší, nás tři ženské v domě,  zlehka pomlázkou vyšlehali.

Každý rok ,už od pradávna, jsou před námi tradiční velikonoční svátky, a tak jistě každý rád a podle svého, uctí nový příchod jara. Dnes je Škaredá středa a podle lidových pověr se dnes ˇškaredit" - tedy na svět se mračit a zlobit, nevyplácí, neboť mu hrozí, že se toho "škaredění" po celý rok  nezbaví. ...No a zítra zas čtvrtek Zelený, jéje, to bychom měli jíst jen zelené rostliny.

Poslední březnové dny nás naladily sluníčkem a docela příjemným venkovním teplem, přála jsem si, aby tak bylo i v dubnu. Jak jinak,  v tomto období  je počasí skutečně vrtkavé, prostě ukázkově  aprílové. A tak se musím držet známého rčení - dočkej času, jako husa klasu, protože nic se nemá uspěchat.  Přesto jsem trošku pospíchala s rajčatovými semeny,   vlastní úrodu

Od toho zrádného ohně v našem domku uplynul měsíc. Jeho ničivé následy postupně mizí, ale ještě jim konec není. Normálně bydlíme , všechno funguje, ještě hodně svépomocné práce čeká při opravách v nebytových prostorách.  Dávno jsem poznala, že i moje snacha umí přiložit  k dílu obě své šikovné ruce, nechci tu na ni pět chválu, ona moc dobře ví, že ji mám ráda, jako by byla mou skutečnou