Bylo sobotní dopoledne, 13. února roku 1954. Maminka zrovna umývala dlažbu velké chodby našeho domu když se ve dveřích objevila sousedka Labuťová. "Andulko, nech toho já to dodělám a ty, Lidko, běž za tátou do fabriky, ať mamince zavolá sanitku." Mlhavě si pamatuju, že jsem vzápětí pelášila asi kilometr dlouhou cestou až k vrátnici slévárny, abych vzkaz z domova včas doručila. 

 Tak já vám nevím....může mít záletnické choutky i kastrovaný kocour ? Asi může, protože včera úderem večera,  náš domácí mazlík projevil naléhavou touhu vyběhnout ven, navzdory mrazivé zimě ani zpátky do tepla necouvnul.  Když myslíš, tak si běž, však až tě za hodinku zavolám, ještě rád přiběhneš....a s těmito slovy jsem za ním dveře zavřela. Seběhl po schodech, ani na vteřinku

 Nevadí, že vám do sedmdesátky zbývá ještě hodně času, že je to vzdálená hudba budoucnosti, naštěstí si to asi neumíte ani představit....A navíc, v takovém věku ?  -   nevím  zda by taková rada byla úspěšná...Možná se některý stařík  cítí jako mladík

 Posledně, přesně před třemi dny, to venku vypadalo téměř jarně, ale do rána taková změna !  Přece takhle by měla zima vypadat.  Žádné silné mrazy, žádné velké fujavice, čistého běloučkého sněhu tak akorát, a k tomu víc té modré nad hlavou...to bych brala, taková zima by se jistě všem líbila !

 Hurá, konečně se po dlouhé době ukázalo slunko !  To je hned na duši veseleji když se na nebi těžká tmavá šeď projasní modrou. Hurá, hurá, ale mělo by napadat i trochu sněhu, leden už frčí druhou půlkou, přitom se lednu vůbec nepodobá, trávník se jak na jaře zelená....Jak si v

 Vyplní se rčení, když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží?  Zatím je k tomu našlápnuto, třetina ledna je za námi, po sněhu ani památka zato o dešťové kapky nouze není, ale dnes žádná nespadla, tak ať to nezakřiknu...Teď vidím, že samotný vrchol Ještědu se do rána lehce pokryl sněhem.  Zima tedy ještě své drápky naplno nevytáhla, ani na Vánoce. Jen

 V novém roce pevné zdraví, štěstí, úspěchy a pohodu  přeji vám všem....

 Před štědrým večerem přiběhne do kuchyně vnučka , oči navrch hlavy a s patřičnou gestikulací vyhrkne:  "Babííí,představ si, já nevím jak je to možný že se nám ztratily dárky, co jsme s mamkou spolu daly do tašky a schovaly je do válendy !! My jsme Ježíškovi trochu pomáhaly když té práce a starostí měl moc, on by to přece všechno sám nestihnul. To přece není možný, ještě ráno tam

 Čas tak rychle letí !  Vánoce už jsou za dveřmi, prožijte je pohodově a sváteční dny u stromečku ať nemají chybu......

 Zima je tady a v plné parádě ! Jen co napadl sníh  hned se mráz ujal díla, zdobí ledem všechno  co se dá.....První rampouchy na střechách, první ledové ozdůbky rozličných tvarů na březích  potoků,  první led na hladinách stojatých vod... Visící rampouchy, tvarem podobné kouzelným krápníkům  v jeskyních, to je hezká podívaná ! ...Jen střešní okapy úpí pod tíhou ledu