Jen tak, pořád dokola...

 Každý den mi ubíhá stejně, je ráno a a ani nevím jak a už je tu večerní čas...prostě den co den jako přes kopírák.  Nic nového pod sluncem, každý to nějak má. Někdo má svůj  pravidelný rytmus s povinnostmi v zaměstnání, někdo jede podle  plánů, někdo umí odpočívat, někdo si úkolů příliš nakládá. Jo, a jak je to s námi, co máme pracovní zápřah v zaměstnání už hodně let  za sebou ? O tom by každý z nás, jak se cítí co může a co už ne, mohl polemizovat podle svého a svých možností a schopností sám.Tak to nebudu rozpitvávat a uzavřu to svými slovy -  i když nelenoším, za sebou moc práce nevidím, kam tak rychle prchne den ?  Září už kraluje  ve slunečných dnech, kéž by tak hezky  ještě  vydrželo ! Hned je na světě veseleji..  Přidám pár obrázků co jsem kolem domu posbírala, ještě sem tam něco kvete, něco dozrává, ze všech koutů číhá práce, prostě pořád dokola....

U podkovy pro štěstí si  pavouček utkal svoji síť a teď asi někde v úkrytu čeká až si do jeho léčky sedne muška.

Vyrostla do výšky a pod modrou oblohou svítí jako malé sluníčko.

Droboučký plotní  plamínek, už jsem ho kolikrát chtěla  umořit natrvalo, ale on si vegetí dál a dál  i když ho na jaře ustříhnu až u kořene. Jo to mám za to, že jsem ho tam kdysi jako maličkou rostlinku zasadila

Letos jsem na rozkvetlé budleji ani jednoho motýla na fotku "neulovila", nějak se jim na ten keř nechtělo, asi někde našli voňavější...

Tahle hortenzie ani letos nezklamala, pár "řízků" jsem z ní včera založila k namnožení.  Potěší mě když se něco ujme, no to je moje posedlost...

Ať nám  ještě pár hezkých dní vydrží, ať je správné babí léto

-