Předčasná radost, aneb chybami se člověk učí....

 Posledně jsem tu psala, že v našem zahradním jezírku přežijí jen ty odolné rybky a co myslíte? - nepřežila ani jedna.  Předčasně jsme zajásali jak je voda čistá,  při čištění jezírka jsme se tak  snažili až jsme o všechny rybičky nakonec přišli. Všech devět  do věčných lovišť postupně odešlo, co bylo špatně, kde se stala  chyba ? Řasy jsou pryč, nová filtrace běží, voda je čistá, tak  nevíme proč....Nové rybky jsme koupili, drandily ve vodě jako divé ale do dvou dnů z desti kousků zbyly jen tři a ještě se nám schovávaly do leknínů. Jezírko bez rybiček to není ono, povídá syn a hned obstaral dalších deset nových kousků. Jsou to už čtyři dny a rybky si rejdí sem a tam, chvíli v malém houfu, chvíli si hrají na schovávanou,  jsou zdravě čilé... Ty co nám odešly prý měly šok  z překotné změny čistoty vody, řekl nám prodejce těch nových. Zřejmě má pravdu, měli jsme počkat aspoň pár dní, až se pročištěná voda  ustálí. Tak už jsme poučeni, holt chybami se člověk učí....

Při tom "hopsání" kolem toho všeho, dostal vnuk nápad postavit domeček s mlýnským kolem poháněným vodou tekoucí trubkou od filtrace. A kolo se točí, je to takové uklidňující, dívat se a poslouchat lehké zurčení padající vody. Dílko se mu povedlo, pst, chválím ho tu, i když on pochvaly  nemá. moc rád. Domek vylepšil solárním osvětlením ve tmě pak svítí  okénka.   A když už se moje dnešní psaní točí kolem ryb a vody tak ve vodách tohoto rybníka je tolik velkých kaprů a jiných druhů ryb, vodní prostředí  jim vyhovuje, to je něco úplně jiného, než je naše zahradní "loužička"...