V zajetí listopadu.

 Podzimní vláda už brzo skončí, příroda se uloží ke spánku, denního světla už ubylo a lezavá zima nám příjemná nebude. Ale jak komu, mně tedy ne, na zimu se vůbec netěším, moje staré kosti jen  teplo rády mají....Martin k nám na bílém koni nepřijel, někde se zatoulal asi, ať se klidně toulá dál , na první sněhovou nadílku si raději  počkáme. Poslední dny byly veselejší i slunko se objevilo, ještě nějaké to kvítí zdobí zahrádky než ho první větší mrazík dohněda sežehne. Nebudu líčit jakou péči žádají zahrádky a zahrady před zimou, to každý jejich majitel zná na vlastní kůži ....Tak aspoň něco málo v obrázcích z minulého týdne, a  k mému potěšení  tohle kvítí bez úhony kvete dál. Ale dnešní podvečer zdvihl varovný prst když se zapadající slunko schovalo za šedivý háv a kraj ovanul citelně studený vzduch, no, co bych chtěla - snad ne léto ?Vždyť už je v půlce listopad !

Růže hrdá že ještě kvete, mává kolemjdoucím napozdrav...

V tento čas jsou květinky jako pohlazení....

A dnešní soumrak s šedivou dekou rozprostřenou po kopcích na zítřek modrou oblohu nevěští, to uvidíme ráno .....