Čas kvapí a já nestíhám...

 To je fofr  - v rozběhu je červenec ! Trochu ten čas přibrzdit, to bych chtěla...Plány bych měla, ale nestíhám, čím to asi bude? Ať dělám co dělám, musím se smířit, že to je věkem....Ale ještě jsem ruce do klína nesložila,   zahrada každý den  volá - podívej, tady a tamhle to na tebe čeká, tak hybaj, lenošit se nebude !

Co je moc, to je moc !  Jabloň s "letňáky" je letos obsypaná a i když hodně malých jablíček shodila dolů, tak má co dělat, aby tu nálož zvládla. A já mám co dělat, abych  všechny padánky v trávě posbírala. Občas si zabrumlám, že je to nekonečné ale už se na první šťavnaté jablko moc těším. Koruna stromu se rozkládá do velké šířky, radikální sestřih bude nutný. " Zase mě větev píchla do hlavy, nedá se pod stromem ani projít..." slýchám v tomto čase od syna. Má pravdu, když jsem byla nepozorná, i mě párkrát takhle vjela do vlasů.  Ale neboj se jablůňko,budiž ti odpuštěno, dokud tu budu,  zahynout tě nenechám.

Ani rybíz pozadu  nezůstal, je ho plný keř, a že nejsem troškař, není jediný.

Tohle jedno rajčátko z darovaného semínka jsem si nechala jen na zkoušku. Pro příští rok vyberu semínka a  nasadím jic víc.. 

Klejicha je v plném květu, také se  do všech stran divoce rozrůstá. To mi kamarádka Hanka vždycky kousíček nějaké rostlinky přinese , já zasadím a takto to dopadá, že už nikde není volného místa. Včelky ji prý mají rády, chodila jsem kolem   květů, ale zrovna se žádné včelce pózovat nechtělo, ani motýl si usednout nepřiletěl. Zato kočičanda Sísa si tam ve stínu hověla, a jen na mne koukala co já tam dělám .

Na listech leknínů mě zaujaly deštivé kapky, tak jsem si je " cvakla".

I o růžích bych mohla napsat, ale o nich píšu každý rok. Kvetly krásně, už odkvétají, teď prostříhat je třeba, no, čas nám kvapí , nestíhám...