Během léta se u našeho domu zabydlela malá přitoulaná kočička. V krátké době zjistila, že jí tu bude dobře, že ten venkovní azyl nebude špatný... Kdyby harcovala dál, byla by sama proti sobě, když každý den v misce něco našla a venku měla úkryt před zimou. Už je naše, je roztomilá, říkala vnoučata, a aby nebyla bez jména, nazvala jsem ji Sisi. Věděla jsem, že to přijde, a už je to tady...Jaro se zvolna blíží a s ním sílí i kočičí touhy. Následky, které pak budou, padnou na moji hlavu. Objevil se tu cizí rezavý kocour, každý den mlsně brousil kolem domu, byl ve střehu, na Sísu číhal a neúnavně čekal na svoji příležitost. Včera jsem ho přistihla jak nad ní vítězí a plní si svoje dobyvatelské plány. Přijde chvíle, až nás Sísa překvapí a přivede ukázat svoje koťata. Další starosti které přijdou, musím vzít na sebe, jo, kdybyste chtěli osvojit koťátko, tak bude vaše..
To je Sísa a ten rezavý, to je on, co na ni měl choutky, zrovna je na střeše kůlny jako na rozhledně, aby měl dokonalý přehled
