Rozhlédnutí z výšky.

"Mamko, ve čtvrtek odpoledne tě vezmu na tajný výlet, neboj, bude to po rovině, to dáš", oznámil mi můj nejmladší syn. Nabídku vítám, svou zvědavost potlačím a kam že to bude se neptám. V ten den, poslední zářijový, bylo hezky a z domova jsme se za  utajeným cílem vydali o čtvrté odpoledne.  Když jsme za malou chvilku odbočili podél travnaté plochy našeho letiště napadlo mě, že mě syn chce provést nejbližším okolím stanoviště záchranky, místy, odkud odlétá a kde i přistává  vrtulník Kryštof. Když jsme pak zastavili  poblíž malého letadla,  docvaklo mi. "To, myslíš vážně ?  Ne, to snad není pravda, to jsem vůbec nečekala... opravdu poletíme ? "  V říjnu, před sedmi lety, jsem ze stejného místa  zažila premiéru vyhlídkového letu, byla to nádhera, dívat se z výšky dolů a  krajinu  v celé její kráse široko daleko vidět pod sebou.  A teď si ten zážitek zopakuju. Mám velkou radost, jen červíček obavy ve mně hlodá, jak při mém problému  dovnitř vylezu.. Šlo to, přistavili schůdky, zřejmě s tím počítají že  z výšky se kochat chtějí i ti s  problémovým pohybem.....

Pár záběrů co sem dávám není nijak zaostřených, ale nefotit a jenom se dívat, to byl lepší a  nejhezčí zážitek.

Známý žulový lom, lesem obklopený, u kterého jsem nedávno při procházce  byla teď  spatřím z výšky 1000 m.

Když jsme přelétli část Jizerek a přes Suché skály zamířili k Turnovu, tak jsem si část Turnova také cvakla.

Pod námi zámek Sychrov i s rozlehlým parkem, jak se z té výše zdá maličký.

Tento záběr komentovat netřeba.

Nad samotným centrem našeho města. Jen trochu napovím, že dole uprostřed je znatelná radnice a za ní střecha  divadla F.X.Šaldy.

Tady ten báječný zážitek za chvilku skončí, budeme přistávat !  Letadélko bylo čtyřmístné. Vedle pilota já, vzadu snacha s nejmladším , šestiletým vnukem.