Pozvánka na rande.

Hned na začátku musím uvést, že mne na rande nikdo nepozval... je to jen zážitek z rozhovoru s vnučkou, školačkou v 1.třídě. A  že to pozvání skutečně s dětskou emocí prožívala, no, to byste ji museli nejen slyšet, ale i vidět....Přišla ke mně a povídá:

"Babííí, sedíš ?" Já na to - sedím.  "Tak nevstávej a seď !" Copak se děje - ptám se já.  Tajemně se uculí a spustí: Dominik mě pozval na rande a já nevím, jestli mám jít. Mám si to rozmyslet a pak mu to říct, a on mi dá  obálku s pozvánkou." No, neříkej, že tě zve na rande a ty víš  co to rande znamená?  "To přesně nevím, ale asi se tam tancuje. Dominik říkal, že už tam byl a s nějakou holkou tam tancoval a ta  se mu vůbec nelíbila. Jo a taky říkal, že si sebou můžu vzít rodiče a třeba i babičku s dědou !" Pak se chvíli zamyslela  a -  "Já nevím, jestli mám nebo nemám na to rande jít. Ne, asi na něj nepůjdu !!" Tak kdoví, kam ji ten malý spolužák zval, ale z dalšího jejího  brebentění jsem pochopila, že ji zval na návštěvu s hrátkami v nějakém  Dětském světě. Ale hned druhý den to pustila z hlavy, to je dobré znamení, protože na první skutečné rande má ještě času dost a dost...