Podzim už je v plném proudu, listí mizí ze stromů a pěkně fouká ze strnišť, to jen obrazně řečeno, protože tady, kolem nás, už dávno žádná strniště nejsou... Vítr se prohání kde se mu zachce, fííí, fííí, po lukách, po kopcích i za límec nám leze. Jak je v názvu mého kratičkého povídání, dočkala jsem se, ale nemám na mysli to studené povětří, to ať si své síly ukazuje raději někde jinde...Mám na mysli to čemu už jsem moc nevěřila, a to jsou uzrálé fíky z toho mého stromečku. Přece jen trocha té péče nebyla zbytečná.
V tomto týdnu jsem zralé plody otrhala ale ještě dost plodů na stromku je. Ve studeném skleníku je stromek zakrytý a co na něm zůstalo těžko už dozraje. Jééé, teplou zimní zahradu by to chtělo, to se mi už nesplní, ale jak se občas říká - až se znovu narodím... no, tak až se znovu narodím, budu ji mít.... !!